ZEMI

Otokar Fischer

Jak poskvrněn je svět! Však my jsme mládi a z hloubi vydechujem, ty a já, když večer prsty zlatými nás hladí, nás oba, viď, má země panenská! Já dlouho bloudil. Nejen z luk a lesů, já k tobě přišel z dusna lidských cest. Svět sáhl na mou píseň, již ti nesu, já měl ti jeho prach a popel nést. A přece, vím, jsem tvůj. Až k tobě dolů se nakloním, ty dík mi pošeptáš, ty přijmeš mne v své náručí a spolu nás houpat bude večer, otec náš.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

837. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Za Jarmilkou. (Adolf Heyduk)
  2. Z violek. (Irma Geisslová)
  3. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  4. CHVÍLE EROTICKÁ. (Karel Hugo Hilar)
  5. Shledání. (Adolf Heyduk)
  6. RŮŽOVÁ KLEC. (Adolf Heyduk)
  7. Bílý kvítek. (Růžena Jesenská)
  8. PODZIMNÍ (Jiří Mahen)
  9. DESDEMONA. (Josef Svatopluk Machar)
  10. MAŘENCE ČELAKOVSKÉ (Jan Neruda)