Na břehu

Otokar Fischer

Jak dívka jsem, jež v rukou drží růže a neví, komu dar by splatila. Je strast má, že jsem nepotkala muže, v němž, jako v moři, bych se ztratila. Tak jen svůj pohled v proud, jenž teče, hroužím a s růží trhám lístek za lístkem. To buď můj pozdrav moři, po němž toužím, když na břehu zbýt odsouzena jsem. A jestliže se vlny prudce zvednou a bázlivou mne voda stáhne v proud, byť naposled, přec šťastna budu jednou, neb věř, já nechci nic, než utonout.

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

327. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Říjnová růže. (Růžena Jesenská)
  2. STARÁ PÍSEŇ. (Otakar Auředníček)
  3. TESKNÝ ZPĚV. (Adolf Heyduk)
  4. Cíl nedostižný. (Adolf Heyduk)
  5. IV. Jsem jako lípa košatá, (Vítězslav Hálek)
  6. XI Co prsti zahřáté máš asi pod prsů růžovou vlnou, (Stanislav Kostka Neumann)
  7. VI. První jitra paprsek (Adolf Heyduk)
  8. Z HROBU. (Adolf Brabec)
  9. Píseň. (Josef Václav Sládek)
  10. TAK DÁVNO TOMU... (František Hais)