Neusíná
Neusíná, nezhasíná,
lačně žíří noc co noc.
V těchto prsou žádná jiná
hloubka nemá stejnou moc
jako ta, z níž syčí hadi,
jako ta, v níž sípe zmar,
jako sráz, jenž zve a zradí,
jako kletba, jejíž spár,
stále blíž se k hrdlu vina,
duši smýká do hlubin.
V těchto nocích žádná jiná
není zář než kát se z vin.
18