A přece!
Tančili jsme nad oblaky.
Andělé a draci taky.
Z pavučin tam byla zem.
My se propadli až sem.
O tvou duši vedou půtku
démon snů a ďábel smutku.
Do nejzazších zim a jar
neukončen zuří svár.
V mozku práská to a praská.
Žít – to se smrtí je sázka.
O svém zhroucení kdo ví,
zvítězí.
22