A přece!

Otokar Fischer

Tančili jsme nad oblaky. Andělé a draci taky. Z pavučin tam byla zem. My se propadli až sem. O tvou duši vedou půtku démon snů a ďábel smutku. Do nejzazších zim a jar neukončen zuří svár. V mozku práská to a praská. Žít – to se smrtí je sázka. O svém zhroucení kdo ví, zvítězí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

265. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Přede dnem. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Nad mrtvolou. (Ludvík Lošťák)
  3. 48. Věrný milovník. (Jan Slavomír Tomíček)
  4. Bořek. (Antal Stašek)
  5. BÍLÝ KVĚT. (František Taufer)
  6. SEN O KOŘENECH ZLA. (Vladimír Houdek)
  7. Úředník. (Matěj Anastazia Šimáček)
  8. ELEGIE Z KONCE XIX. STOLETÍ. (Antonín Sova)
  9. OBROZENÍ (Karel Dostál-Lutinov)
  10. STÁŘÍ. (Jaroslav Haasz)