SEN O KOŘENECH ZLA.

Vladimír Houdek

Má duše, v mlhách snů bloudíc, kořen zla hledala. V zem hluboko vnikla: Nad ní kořeny blínů a rulíků, dýšících zhoubu, jedy vod křišťálových, vod nevinně hravých, plných zárodků smrti. V těch jedech nebylo zla. Ty mohly být lékem a nápojem zapomnění! Duše má pronikla hlouběj, až do ňader země k vířícím, sopečným ohňům. Ty, svírány kameny, v žalář svůj šlehaly marně. I zřela má tesklivá duše: Ty plameny vzdorné tak mocně vždy bouřily v země nejlepších synech! Ty z dávna jsou dědictvím smělých, velikých duchů, však tyran kameny zdědil, žalářem plameny rdousil! Ó vlhké zdi, v kamenech podlahy kročeje vyšlapané! Ó plameny revoluční, tolikrát vyšlehlé marně! Tím vírem zkrocených ohňů projdi, má duše, a cestou jinou se navrať k synům té země. Je nad tebou královské lože. Tam dívky, šílené hrůzou, jimž chudoba čistotu, krásu a něžný cit dala, jsou každou noc vrhány rukou, dukáty zotročenou, vždy důstojnou barbara tyrana, kuplířskou rukou. Tvé plameny, země, zbloudily v lotra hruď, účel jich zvrácen! Ty hladově šlehají, ničí tvé nejkrasší děti! Vzal tyran tvé kameny, stromy, vzal ku stavbě žalářů a šibenic – na zmar odbojných plamenů bídy.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

391. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 40. Myšlénka, cit a dychtění (Josef Kuchař)
  2. Bořek. (Antal Stašek)
  3. 38. Ta duše má jak ohně žár (Josef Kuchař)
  4. Minulost. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Úředník. (Matěj Anastazia Šimáček)
  6. Na starém bojišti. (Eliška Krásnohorská)
  7. Malbám Rubensovým. (Vojtěch Pakosta)
  8. 17. Cesta na hory. (Jan Slavomír Tomíček)
  9. Slavný pohřeb. (Ferdinand Tomek)
  10. Svět bojištěm. (Jan Evangelista Nečas)