Mám rád své bílé ruce, tak rád se na ně dívám.

Emanuel Hauner

Mám rád své bílé ruce, tak rád se na ně dívám. Jsou chladné jako voda fontanu za vlahé noci, jež tiší příval tonů bouřlivých, když vášním zpívám. Mám rád své bílé ruce, jež vzpomínky mi loudí, ty ruce, které tiskly její bílé tělo v horečkách pohlaví, ty ruce ubohé teď v prázdnu hluchých nocí bloudí. Mám bílé ruce rád, když bloudí v prázdných tmách a mlčky volají po vyplnění tužeb, nadějí a v křečích svíjí se, když nesplněné bijí na poplach.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

453. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MĚSÍČNÍ NOC. (Antonín Klášterský)
  2. JEŠTĚ (Josef Holý)
  3. Z DRAMATU NERVOSY. (Antonín Jaroslav Klose)
  4. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  5. HARMONIE. (Otakar Auředníček)
  6. ÚSMĚV. (Josef Václav Sládek)
  7. VZPOMÍNKA (Bohdan Kaminský)
  8. IMPROMPTU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. Zklamání. (Boleslav L. Černý)
  10. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)