MRTVÁ ZVONICE.

Arnošt Ráž

Věž mrtvou jsem viděl, které vyrvali jazyk, šedivou mučednici. A největší Pátek a Veliká Noc tížila osetá pole a ves mou, neusínající. Čekalo srdce v temnotách tam dole, že nebe promluví. Mé bílé dětství vrátilo se ke mně a víra matky mé. Spolu jsme klekli na práh rodné země v prostotě nevinné. A zvonů hlas zněl podvečerem svátků a jiter neznámých, v tajemnou splýval kdesi křižovatku hlas temný a jasný a smutný a krásný, jak pláč a smích – Ve vlnách stříbrných ožily věci němé a smírný hlas jako by pohřbíval do čtyř stran světa hoře nevyřčené. Klid vanul z modrých hor. Maminko, nikdy už nebudou prosit za nás! Věž mrtvou jsem viděl, šedivou mučednici. Nad tesknou stála vsí a neusínající. Byl večer bez klekání.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

303. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. AŽ PŮLNOC VŠUMÍ... (František Eisler)
  2. V zášeří večerním sedím si sám, (Jan Evangelista Nečas)
  3. Motiv z Hradčan. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ZE VZPOMÍNEK. (Karel Václav Rais)
  5. PRAHA SENTIMENTÁLNÍ. (Emanuel Čenkov)
  6. Na Hostýně. (František Táborský)
  7. Písničkář. (Václav Šolc)
  8. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  9. Ranní elegie. (Viktor Dyk)
  10. Nad Prahou. (Karel Babánek)