MATKA.

Arnošt Ráž

Oči, které jsem za okny rozsvěcela, dohořívají. Cesta k prázdnému domu zarostla nocí, když jsi nepřišel. Ale dveří jsem nezavřela, neboť ruce mé neunesou té myšlenky. Já sama jsem ti život dala a nemohu jej vzít, třeba bys mrtvý byl. Nad zabitým jsem lásku proplakala a z víry jiný jsi se narodil. Už nejsi můj. Jdeš světem bez domova a k smutným lidem přijdeš všem, na nebi večerním kříž hrobu tvého prostý v strom velké naděje vyroste do oken.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1346. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O nocí bezsenných sžíravá moc! – (Jan Neruda)
  2. PÍSEŇ PODZIMNÍ. (Bohdan Kaminský)
  3. Noc do okna mi svítí... (Růžena Jesenská)
  4. NÁVŠTĚVA. (Adolf Červinka)
  5. 30. Život svůj jsem obětoval (Karel Marie Drahotín Villani)
  6. OKNO (Viktor Dyk)
  7. 37. Vy, sladké oči zamčené, (Josef Kuchař)
  8. Své poesii. (Bohuslav Květ)
  9. NADŠENÍ. (Adolf Červinka)
  10. Půlnoc. (Boleslav L. Černý)