Staré družky.

Vojtěch Pakosta

„O stáří, stáří, jak tvá tíže znaví!“ se staré jedle k jedli ozval vzdech – „spraženy bleskem jsme jen na posměch divákům, již tu někdy kroky staví. Že raděj žití nás už nepozbaví, by v náruč měkkou údy pojal mech a po vůkolí sladký vánku dech staleté šuměl zkazky naší hlavy!...“ „Jak divně mluvíš,“ vedle družka vece, „kdo bědoval by, ve smrť skláněl šíji – v tom davu dětí našich na pasece!“ „Ba právě proto, nech blesk bije, praží – mě sladký pocit ve všech údech blaží: Smrť není smrtí, těm, kdo v dětech žijí!“

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

212. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Rýč a pluh. (Adolf Heyduk)
  2. None (Svatopluk Čech)
  3. KOVÁŘ A SMRT (Jaroslav Vrchlický)
  4. Lumírova píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Z kraje bídy. (František Cajthaml-Liberté)
  6. ZAS JEDNOU SVOJI. (Josef Václav Sládek)
  7. KOVÁŘSKÁ. (Václav Jaromír Picek)
  8. Starý svědek. (Karel Alois Vinařický)
  9. JARNÍ PROSBA. (Antonín Klášterský)
  10. O Trocnovském dubu. (Adolf Heyduk)