Podloudníci.

Vojtěch Pakosta

Noc čirotemná, vítr kvílí, hučí, praskotem, ranou, jak by třisknul hrom, se v propasť řití vichry skácen strom, vše v lese stená, chví se, pláče, skučí... A na hranicích, v neprostupném bučí, jak přízrak noci v hrůzném běsu tom dav žen a mužů horstva ve průlom, s břemeny kvapí, chůzí vichrů prudčí. S bojácným zrakem, vyděšenou lící, příšerný jako noc ta bouřlivá, dav podloudníků prchá přes hranici. Jen ctnosť je kněžkou na výsluní výši, však zloba v plášť se noci ukrývá, a bouři v srdci ruchem světa tiší.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

652. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bouře. (František Cajthaml-Liberté)
  2. Dvojí hrom. (Rudolf Pokorný)
  3. PO BOUŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Zvuky povětrné. (Karel Alois Vinařický)
  5. Les po bouři. (Adolf Heyduk)
  6. V HLOUBI TEMNOT. (Eliška Krásnohorská)
  7. Sonet za červnového poledne. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Na rychtě. (Adolf Heyduk)
  9. Bořek. (Antal Stašek)
  10. Noc temná byla, neprůzračná, (Jiřík Luděk Moravský)