10. V les nejhlubší si také jednou zajdu,

Vojtěch Pakosta

V les nejhlubší si také jednou zajdu, v ten nejsmutnější, podzimkový den; starého hradu šeré trosky najdu, jež poutník mijí zvěstmi ustrašen. Tam počkám, až se večer k zemi schýlí, a mlha hustá zastře okolí, v stromech se vichry bolně rozekvílí se sýčky v závod v pustém údolí. Tam počkám si, až mraky strhanými svůj teskný luna na ně upře hled, a stíny mrtvých zděmi zborcenými se ku svým hrobům budou navracet. Tam zamyslím se. – Tam mi volno bude, tam nepřijde mě nikdo vyrušit. – Tam nejlíp pozná moje srdce chudé; co bez přátelství, lásky světem jít...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

752. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ SMÍŘLIVOSTI. (Karel Červinka)
  2. DUJ SI, HŘMI SI, VICHŘICE! (Antonín Klášterský)
  3. Jeseň. (Antonín Sova)
  4. PODZIMNÍ NOC. (Antonín Klášterský)
  5. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Píseň útěchy. (Jan Červenka)
  7. LESEM. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Ztracené volání po lásce, štěstí, (Bohdan Kaminský)
  9. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  10. V dveřích parku. (Jaroslav Vrchlický)