17. Ó hudbo lesa čarovná,

Vojtěch Pakosta

Ó hudbo lesa čarovná(J4m) kdy vítr v stromy zavlaje(X3a) Jako bych z dálky podvečer(J4m) líbezné slyšel šalmaje(J4m) Jako by houslí bolestný(X3a) dolétal k sluchu mému pláč(X3a) jejž láskou dívčí oklamán(X3a) v zoufalství ze strun loudí hráč(J4m) Jako by temný varhan hlas(J4m) ve chrámu prázdném za šera(X3a) zahučel pleno organo(X3a) ve zdích starého kláštera(J4m) Ó hudbo lesa čarovná(X3a) jak divně zvuk tvůj v duši zní(J4m) Pohřební zašum bolům všem(J4m) však lásce srdcí vzkříšení(X3a)

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

38. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HUDBA. (Antonín Klášterský)
  2. 23. Co to bude, co to bude? – (Vojtěch Pakosta)
  3. Hudba ohně. (Alfons Breska)
  4. HOUSLE. (Antonín Klášterský)
  5. 3. Já poslouchal, co stromy šeptaly si, (Vojtěch Pakosta)
  6. Sentimentální ironie. (František Sís)
  7. TICHÝ DEŠTÍK... (František Kvapil)
  8. MÍR DOMOVA. (Emanuel z Čenkova)
  9. Až do houštin temnošera (Adolf Heyduk)
  10. Bouřná noc. (František Táborský)