Tatra-Füred.

Vojtěch Pakosta

Dne vzpomínám si Tater ve Füredu. – jenž do zátiší hor mě vyvábil, obrazy ducha sytil nových vzhledů. Pod velikány s čely věčných ledů luzný se údol zraku objevil. Malebné město z větví kmitá vil, soch, fontan, stezek – – v stinných jedlí středu. Cigánských houslí víří melodie a krásu, kouzlo – kam jen zbloudí hled, plnými doušky srdce, duše pije. „Zde dávný Eden, kde nic nezabolí!“ já děl, však běda! ohlednuv se zpět, posetý kříži vidím – hřbitov v poli.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

327. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  2. XLVI. Ušla šípu, v stínech hustých (František Ladislav Čelakovský)
  3. 2. Procházka. (Siegfried Kapper)
  4. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  5. VI. Když Pochybnost své stáhne zase drápy (Antonín Klášterský)
  6. 34. Vy pstré louky, a vy hustým nízká (Jan Kollár)
  7. Rok. (Augustin Eugen Mužík)
  8. A KAM TY JSI LETĚLA? (Karel Dostál-Lutinov)
  9. SCHLEMIHL. (Viktor Dyk)
  10. báseň bez názvu (Viktor Dyk)