Rok.

Augustin Eugen Mužík

Co zimou se prožene chví(A3a) ty jsem provzponal(A3m) můj duch se stokráte v noci(A3a) těch plá sněhem k ní hnal(A3m) I vzplálo jaro a ledy(A3a) již v bystřin rozly spád(A3m) srdce k ní potokem spělo(A3a) jak květ jenž urván byv svad(A3m) A za ta skal holub(A3a) jak mihne se lovci v zrak(A2a) mysl k ní toužila v dálku(A3a) jak s raným křídlem pták(A2a) Teď jeseň mne spoutala pus(A3a) a život můj zloupe strom(A3m) jejž pro zimy hroznější bouře(A3a) za ta ušetřil hrom(A3m)

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

194. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na čekání. (Josef Svatopluk Machar)
  2. A KAM TY JSI LETĚLA? (Karel Dostál-Lutinov)
  3. None (Viktor Dyk)
  4. Dýmka. (Matěj Havelka)
  5. LESY (Antonín Klášterský)
  6. TAM POD STROMEM (Eduard Albert)
  7. Procházka v parku (Adolf Brabec)
  8. VI. Když Pochybnost své stáhne zase drápy (Antonín Klášterský)
  9. 12. Letěly koroptve plaché (Karel Hynek Mácha)
  10. Stesk. (Adolf Heyduk)