POLE.

Josef Merhaut

Pole jsem našel udupaná, v nich samá bolest, hrubá rána, zlomená stébla stenala, země krev jejich chlemtala. To český sedlák tady sel – pak přišel přítel – nepřítel, vojenských koní mrak se hnal, chléb nás vezdejší pošlapal. Ó, lidským žalem zřím se chvět ta pole, lidsky krvácet! Ušláplých stébel líbám rány i chléb ten v bláto zašlapaný – – Tak trpělivě český lán tu leží ztupen, pošlapán! Však cos tu hořkou vůní dýchá přes pokořená pole tichá. Krev nevinnou tu cítím čpít, a srdce jak by v kleště chyt’, neb vzpourou křičí vzteklý smích divokých máků krvavých...

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

739. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. fotografie (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Etruská ballada. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  4. LIDSKÉ MUKY. (František Serafínský Procházka)
  5. HYENY. (Jan Evangelista Nečas)
  6. Selské písničky. (Josef František Karas)
  7. středočeská krajina (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Píseň klasů. (Jaroslav Vrchlický)
  9. IV. BALLATA O SLZIČKÁCH. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Ošizený ďábel. (Václav Antonín Crha)