Znáte je ty drsné zjevy(T4f)
z dob hořkých robot han a běd(J4m)
Tam v duši svatý žal a hněvy(J4f)
a v oku chrabré víry hled(J4m)
Srdce jen pro pravdu Boží jim tlukou(D4a)
Písmo to poctivou mozolnou rukou(D4a)
třímají nad české poroby mukou(D4a)
při pluhu před pány v žaláři(D3a)
To bývali čeští písmaři(Y3a)
Znáte je ty znalce Slova(T4f)
jak mečem Ducha soků pych(J4m)
jak vtipy kněžstva papežova(J4f)
vždy vhánět znali do úzkých(J4m)
Před soudy pouta kde hrozí a rány(D4a)
citují Písmo jen na všecky strany(D4a)
často i chorálem překvapí pány(D4a)
klidně a s úsměvem ve tváři(D3a)
To bývali čeští písmaři(Y3a)
Znáte je lid nuzný prostý(T4f)
Jsou psanci svému národu(J4m)
a přec jen lidstva svaté skvosty(J4f)
vždy hájí oni svobodu(J4m)
Vari my nebudem porobky Říma(D4a)
Vari co ducha kde v okovy jímá(D4a)
Tak z jejich hrdel a chýší to hřímá(D4a)
ať si je tepe svět po tváři(D3a)
To bývali čeští písmaři(Y3a)
Znáte je ty kněze z chýší(T4f)
to apoštolstvo holoty(J4m)
jež slzou psalo v temnu skrýší(J4f)
v hruď lidu odkaz Jednoty(J4m)
Po sklepích doupatech za bouřných nocí(D4a)
kolem ať slídili mstychtiví soci(D4a)
proroctví naděje hlásali s mocí(D4a)
jisti den lepší že zazáří(D3a)
To bývali čeští písmaři(Y3a)
Jich ducha dítky vymírají(T4f)
anebo pláčou potichu(J4m)
tak mnozí tím že pohrdají(J4f)
co otcům bylo za pýchu(J4m)
Avšak i těm ze slz naděje zírá(D4a)
z bolestí jimiž věk tento se svírá(D4a)
v plápolu novém až zrodí se víra(D4a)
duch národa zas že se rozjaří(D3a)
a zas budou čeští písmaři(Y3a)
národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník
266. báseň z celkových 1358
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Čtu v knize dějů Tvých...
(Jaroslav Tichý)
-
Nad Rizenburkem.
(Vojtěch Pakosta)
-
J. V. SLÁDKOVI
(Antonín Klášterský)
-
TĚM, KDO BOJOVALI ZA NÁS.
(Eliška Pechová-Krásnohorská)
-
LIDU.
(Eliška Krásnohorská)
-
NÁVRAT.
(František Serafínský Procházka)
-
SVORNÝ DUCH.
(Václav Jaromír Picek)
-
Česká řeč.
(Adolf Heyduk)
-
Vyzdvihněte korouhev!
(Jan Pelíšek)
-
Nad listy Žižkovými.
(Augustin Eugen Mužík)