III. Telegrafní tyče letí

Adolf Červinka

III.
Telegrafní tyče letí Telegrafní tyče letí
na zad v divém úprku, v ústech dýmá doutník třetí, jak bych jel na postrku. Známé panorama zase okny šlehá do očí, přejíždíme v krátkém čase řeky, lesy, úbočí... Až se setmí, půjdu opět v Praze korsem loudavě, po večeři mohu dopět, co mi hrálo ve hlavě... Ach ten osud! Chyt’ mou duši jako pavouk do tenat, dokud jí on nevysuší, duše smí se třepetat...

Kniha Z kuchyně starého mládence (1904)
Autor Adolf Červinka