VZKŘÍŠENÍ.

Adolf Červinka

Po dlouhých letech prudké opojení mně náhle stouplo s krví do hlavy, já cítil v srdci sladké zamrazení, když zrak se dotknul tvojí postavy. Jak svěží jarní vzduch by vál mně v tváře, já dýchal zase volně, z hluboka, a v duši mé se zrcadlila záře, jež napadala tobě do oka. A věřím znova, věřím ve vzkříšení, jen ruce tvé je mohou přinésti, ač víc než popel srdce moje není, kde chudý květ jen může rozkvésti. A kdybys mně jen osvítila dráhu, jíž ku předu se žití kolotá, já věčnosti se v tobě dotknul práhu a to mně stačí po čas života!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

178. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. (SODOMOVO FRESCO „MDLOBA SV. KATEŘINY“ V SIENĚ.) ( H. Uden)
  2. ZÁPALEM MLÁDÍ! (Antonín Jaroslav Klose)
  3. Sen. (Adolf Heyduk)
  4. Fialky na hrobě mých dětí. (Adolf Heyduk)
  5. Relikvie stáří. (Rudolf Bort)
  6. SÁM (Arnošt Ráž)
  7. Mráz. (Xaver Dvořák)
  8. V zapomnění. (Alois Škampa)
  9. V tvém objetí, kdy v drahé oči tvoje (Jaroslav Vrchlický)
  10. Cesta k cíli. (Adolf Heyduk)