JAK OBLAK.

František Taufer

Mé ruce dvě jsou sláby k objímání(J5f) Tak tisíc rukou míti bych tě pohladil(J6m) a struny srdce v truchlé vnořeného vzpomínání(J7f) v akkordy jásavé ti naladil(J5m) Být vánkem tichým který z lesů dýchá(J5f) a vůně pln jak hudba mluvit zná(J5m) Na struny čisté zladěné bych sáhnul zticha(J6f) a píseň života by zněla v tobě vítězná(J7m) Potom bych v mlhu chtěl se proměniti(J5f) abys mnou proniknutá ve mně kráčela(J6m) A vedl bych tě po cestě kde čerstvé voní kvítí(J7f) a jež by k hvězdám nahoru se zvolna stáčela(J7m) A teplem slunce hnaný před tebou bych letěl(J6f) jak oblak stínem bych tvou cestu pokrýval(J6m) a zasmál bych se duhou vzkazem hvězdných světel(J6f) než přívalem bych země prach ti z duše omýval(J7m)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	16
Jamb:	16 (100 %)