JAK OBLAK.

František Taufer

ruce dvě jsou sláby k ob(J5f) Tak tisíc rukou ti bych pohladil(J6m) a struny srdce v truch vnořeho vzpo(J7f) v akkordy sa ti naladil(J5m) Být vánkem tichým kte z le chá(J5f) a pln jak hudba mluvit zná(J5m) Na struny čis zla bych sáhnul zticha(J6f) a seň života by zněla v to těz(J7m) Potom bych v mlhu chtěl se proniti(J5f) abys mnou proniknu ve mně kráčela(J6m) A vedl bych po ces kde čerstvé vo kví(J7f) a jež by k hvězdám nahoru se zvolna stáčela(J7m) A teplem slunce hna před tebou bych letěl(J6f) jak oblak stínem bych tvou cestu pokrýval(J6m) a zasmál bych se duhou vzkazem hvězdných světel(J6f) než přívalem bych ze prach ti z duše oval(J7m)

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

444. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  2. V náladě večerní. ( K. Egor)
  3. VĚNOVÁNO (Božena Benešová)
  4. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  5. JEDNA STRUNA. (Antonín Klášterský)
  6. Ghazela. (Rudolf Richard Hofmeister)
  7. Za slova tvá, v nichž celé srdce tvoje, (Jaroslav Vrchlický)
  8. NAD PRÁZDNOU KOLÉBKOU. (Ferdinand Tomek)
  9. Jako hvězda! (Jan Červenka)
  10. ŽIVOTEM. (Adolf Brabec)