ZKAMENĚLÝ ŽAL.

František Taufer

Před smrtí pohledem své tváře nezahal! Jest její pohled míru políbení, jímž osvěžen bys v nové žití vstal, čistější, lehčí, v slávě proměnění. Plá na tvých luzích jara přislíbení, v němž život vždy jen k odříkání zval. Nad jeho žatvou stojíš v zamyšlení, hospodář truchlý, zkamenělý žal. Bez hnutí stojíš v unikání času, jak tvůrce, který čeká chvíli svou, kdy stvoří světy vlnou svého hlasu. Přijímej zvolna smrt, bys život dal v svou píseň truchlou, truchlivou. Před smrtí pohledem své tváře nezahal!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

555. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Co, srpe přibledlý, jsi přišel žíti? ( H. Uden)
  2. AŤ ŽEBRÁ TŘEBA! (Vladimír Houdek)
  3. Píseň. (A. K. Lešan)
  4. ZA H. SCHWAIGREM. (Josef Svatopluk Machar)
  5. S jarem. (Jan Červenka)
  6. POLE. (Josef Václav Sládek)
  7. LXXVI. Smutné šero na krajinu padá, (Jaroslav Vrchlický)
  8. K MILÉ (František Šimeček)
  9. Chudá ves. (Adolf Heyduk)
  10. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)