ZKAMENĚLÝ ŽAL.

František Taufer

ZKAMENĚLYZKAMENĚLÝ ŽAL.
Před smrtí pohledem své tváře nezahal! Jest její pohled míru políbení, jímž osvěžen bys v nové žití vstal, čistější, lehčí, v slávě proměnění. Plá na tvých luzích jara přislíbení, v němž život vždy jen k odříkání zval. Nad jeho žatvou stojíš v zamyšlení, hospodář truchlý, zkamenělý žal. Bez hnutí stojíš v unikání času, jak tvůrce, který čeká chvíli svou, kdy stvoří světy vlnou svého hlasu. Přijímej zvolna smrt, bys život dal v svou píseň truchlou, truchlivou. Před smrtí pohledem své tváře nezahal! 33