NA JEJÍŽ ŇADRECH.

František Taufer

NA JEJÍŽ ŇADRECH.
V noc bílou prškou lije se hvězd pláč a slzy tuhnou v krystaly a zvoní, až dojat bdící a probuzen spáč se nachýlí a vztáhne ruce po ní a zašeptá: V mou duši vejít rač! Den mdlý a unavený nešel spát se sluncem. V duši uvězněný zůstal, jak s ní by kouzlem tajuplným spiat, se rozložil a v nesmírný žal vzrůstal, proud divý, jemuž zastaven byl spád. A ty, jež mír jsi velebný a klid, ó, noci bělostná a konejšivá, na jejíž ňadrech jako zlomky slíd se tisíc blesků v jediný blesk slívá, v mou duši přijď, jí nepřestaň se chvít! Ji zatop mírem, jenž je k smrti most, prvotní něhou kantát nezpívaných, v nichž čas jen pěje, omezení prost. A s hudbou vůní, s šeptem moří slaných mi přines lék, jenž změní pro věčnost. 14 Jak pohled milostný tvůj bílý svit, šum paprsků jak ptačí šveholení. Ze tvého dechu věčného chci pít slast, která dává zapomnění, a na tvých ňadrech bez pohnutí snít! 15
Básně v knize Trosky:
  1. ROMANCE.
  2. NA HROBECH SEDÁ.
  3. ZE TROSEK ZAŠLÝCH.
  4. MYŠLENKA NA KREV.
  5. ABYS NEVIDĚLA.
  6. LEDOVÉ SRDCE.
  7. NA JEJÍŽ ŇADRECH.
  8. BALLADA.
  9. HADÍ DECH.
  10. V ŘÍŠ MRTVÝCH CHVIL.
  11. PODJAŘÍ.
  12. PRAMEN.
  13. VEČERNICE.
  14. POHŘEBNÍ.
  15. HUČELY HORY.
  16. BÍLÝ KVĚT.
  17. ZKAMENĚLÝ ŽAL.
  18. TUŠENÍ.
  19. NĚMÝ PĚVEC.
  20. ZEMĚ LOPOTY.
  21. POTOMCI PŘEMOŽENÝCH.
  22. ODBOJ.
  23. VPÁD.
  24. V MLHÁCH.
  25. CESTA.
  26. PÍSEŇ TVRDÝCH SRDCÍ.
  27. ZPĚV V NOCI ZPÍVANÝ.