HUČELY HORY.

František Taufer

HUČELY HORY.
Již roztál krunýř ledový, jenž zemi k smrti tížil, bystřiny vzkřikly, z výše nebes blesklo, a v blesku pozdrav lichotný se nížil, na vody padal, ťukal oken ve sklo. A stromy plály. To se třásl na nich dech žití tajemný a mocně vřelý. Do kraje vanul žár, až v hroudy zadých, a lučiny taj vůní otevřely. I vzpoměla si duše má na uvadlých dnů řadu, na tiché poutníky, jas krásy hledající, přemáhající živlů nesnáze i srdcí zradu, a přece, vítězné, v tůň bezdnou padající. A v slávě jara viděla, i země že má snahu vše upynuléuplynulé zas’ v den jeden soustřediti a znovu započíti v zimě zašlou dráhu, ples strání obnovit a vzbudit kouzlo kvítí. Hučely hory široce jakoby země tíha o závod s mraky pádila a mocně hřměla, až pára bílá ze hřív pralesů se zdvíhá a všechna srdce ve zmatku se rozechvěla. 30 Chápala duše času spěch v tom koloběhu, s tesknotou mroucích vteřin o vzkříšení snila, o chvíli, dávající neztenčenou něhu všech jar, jež v jediné se slila... 31
Básně v knize Trosky:
  1. ROMANCE.
  2. NA HROBECH SEDÁ.
  3. ZE TROSEK ZAŠLÝCH.
  4. MYŠLENKA NA KREV.
  5. ABYS NEVIDĚLA.
  6. LEDOVÉ SRDCE.
  7. NA JEJÍŽ ŇADRECH.
  8. BALLADA.
  9. HADÍ DECH.
  10. V ŘÍŠ MRTVÝCH CHVIL.
  11. PODJAŘÍ.
  12. PRAMEN.
  13. VEČERNICE.
  14. POHŘEBNÍ.
  15. HUČELY HORY.
  16. BÍLÝ KVĚT.
  17. ZKAMENĚLÝ ŽAL.
  18. TUŠENÍ.
  19. NĚMÝ PĚVEC.
  20. ZEMĚ LOPOTY.
  21. POTOMCI PŘEMOŽENÝCH.
  22. ODBOJ.
  23. VPÁD.
  24. V MLHÁCH.
  25. CESTA.
  26. PÍSEŇ TVRDÝCH SRDCÍ.
  27. ZPĚV V NOCI ZPÍVANÝ.