HUČELY HORY.

František Taufer

Již roztál krunýř ledový, jenž zemi k smrti tížil, bystřiny vzkřikly, z výše nebes blesklo, a v blesku pozdrav lichotný se nížil, na vody padal, ťukal oken ve sklo. A stromy plály. To se třásl na nich dech žití tajemný a mocně vřelý. Do kraje vanul žár, až v hroudy zadých, a lučiny taj vůní otevřely. I vzpoměla si duše má na uvadlých dnů řadu, na tiché poutníky, jas krásy hledající, přemáhající živlů nesnáze i srdcí zradu, a přece, vítězné, v tůň bezdnou padající. A v slávě jara viděla, i země že má snahu vše uplynulé zas’ v den jeden soustřediti a znovu započíti v zimě zašlou dráhu, ples strání obnovit a vzbudit kouzlo kvítí. Hučely hory široce jakoby země tíha o závod s mraky pádila a mocně hřměla, až pára bílá ze hřív pralesů se zdvíhá a všechna srdce ve zmatku se rozechvěla. Chápala duše času spěch v tom koloběhu, s tesknotou mroucích vteřin o vzkříšení snila, o chvíli, dávající neztenčenou něhu všech jar, jež v jediné se slila...

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

113. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Viola d’amour. (Růžena Jesenská)
  2. Po stezkách srázných, skalnatých, (Josef Holý)
  3. ČERVEN (Jiří Mahen)
  4. Duše v zpěvu. (Jaroslav Vrchlický)
  5. MUMLAVA (Hanuš Jelínek)
  6. PÍSEŇ ŘÍJNOVÉHO JITRA. (Božena Benešová)
  7. KOUZLO ŽITÍ. (Karel Babánek)
  8. 168. Spí v tom hrobě hudec, v čistém duši tónu vypustil, (František Sušil)
  9. Když slunce padajícím ohněm plane, ( H. Uden)
  10. Chmurný vítr noční. (Jaroslav Vrchlický)