PÍSEŇ ŘÍJNOVÉHO JITRA.

Božena Benešová

Do duše rozjásané tu slavnou zachyť zář, jež z korun habrů kane přes listů rudý šlář, jež na mýtinu slétá a žhaví stvolů žluť – dřív nežli mraků četa ji skryje v černou hruď. Spí nad zářícím světem kdes ukrytý již sníh a probudí se letem těch větrů bouřlivých, těch větrů, které dosud všech barev nítí žár, a v kterých zpívá osud jím předurčený zmar. A zrak, jenž všude zří jen, – jak svátečně plá hvozd, jímž rozklenutý říjen se pne jak zlatý most, a sluch, jenž vznícen slyší, – jak vítr jásavý od slunných dosud výší sem nese pozdravy, slaď rychle v nástroj jeden a zachyť všechen ples, jímž přeplněný je den zván drahým jmenem „dnes“, ať v zachmuřená zítra, v mlh němý, chladný dech ze tvého stoupne nitra, svit videm i hlas ech!

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

99. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČTYŘI OBRÁZKY Z FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍ. ( H. Uden)
  2. SLOVENSKÁ. (Rudolf Medek)
  3. Chmurný vítr noční. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Sonáta (Otokar Fischer)
  5. Rokoko... (Růžena Jesenská)
  6. NOČNÍ VIOLY. (Antonín Klášterský)
  7. Ve vůni šeříka. (Irma Geisslová)
  8. NA ZNÁMÝCH MÍSTECH (Božena Benešová)
  9. Večer. (Adolf Brabec)
  10. ČERVNOVÁ NOC. (Václav Hlaváček)