Rokoko...

Růžena Jesenská

Obláčky kouře v stínech poletují, kadeře postříbřené k slunci plují, a táhnou snivé vločky perleťové, řetízky zádumčivé, opálové, v závoji Snů se průsvitavě plazí, a západ na ně rubíny své hází, černěný karafiat k nim se kloní, a zvon své fialové písně roní. Spolu se díváme, je sledujeme v pouti, o, křídla, s vámi v Růžích spočinouti! Obláčky divné, proměnlivé, smutné – prchavé vůně, Rozplynutí nutné! Prostory stínu, zhasínání, růží teď v jeden obláček se teple úží – v obláček modrý – tebou vypuštěný, jak prsten v dálku světa zamyšlený. O letí, letí! (Ty mé ruce svíráš – krev naše splývá v zázrak, neumíráš – neumírám?) HIe – v malém kroužku kouře jak strašné lásky žhavých blesků, bouře v zelené myrtě utišených moří – krvavé Srdce – zapadajíc hoří.

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

91. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ŘÍJNOVÉHO JITRA. (Božena Benešová)
  2. Illuse. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Sonáta (Otokar Fischer)
  4. Jdou mraky tmavé po horách (Adolf Racek)
  5. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  6. V zášeru. (Adolf Heyduk)
  7. XXIX. Drozd, lesa kápo, v přepyše (Vítězslav Hálek)
  8. Ve vůni šeříka. (Irma Geisslová)
  9. Naděje a splnění. (Adolf Heyduk)
  10. ČERVNOVÁ NOC. (Václav Hlaváček)