ABYS NEVIDĚLA.

František Taufer

ABYS NEVIDĚLA.
Své oči zavři. Přec mne uzříš pláti, pochodeň živou, jež k tvé slávě hoří. Neteskni po dni, jenž se nenavrátí, přijmi noc ticha, která se ti dvoří. Mé rty jak lodě plachtoví se chvějí a pocel jediný se mění v příval, jímž dám ti krev a zanícení její, by z noci vstal nám den a zpíval. A budu němý, neboť moje slova ve výhni rtů se v popel trpký spálí. Sám přijmu hořkost tu a rty mé znova tvých budou ždát, by cele se mi vzdaly. Jak slyšela bys šepot palem, kvítí, tak skolébáš se v něhu zapomnění. V míjivé náruči mé budeš sníti o plodu, jenž tě v nesmrtelnou změní. Své oči zavři, abys neviděla bolesti, která nesmrtelné tvoří. Vteřiny mrou. A krása tvého těla věčnými nadějemi bíle hoří. 12
Básně v knize Trosky:
  1. ROMANCE.
  2. NA HROBECH SEDÁ.
  3. ZE TROSEK ZAŠLÝCH.
  4. MYŠLENKA NA KREV.
  5. ABYS NEVIDĚLA.
  6. LEDOVÉ SRDCE.
  7. NA JEJÍŽ ŇADRECH.
  8. BALLADA.
  9. HADÍ DECH.
  10. V ŘÍŠ MRTVÝCH CHVIL.
  11. PODJAŘÍ.
  12. PRAMEN.
  13. VEČERNICE.
  14. POHŘEBNÍ.
  15. HUČELY HORY.
  16. BÍLÝ KVĚT.
  17. ZKAMENĚLÝ ŽAL.
  18. TUŠENÍ.
  19. NĚMÝ PĚVEC.
  20. ZEMĚ LOPOTY.
  21. POTOMCI PŘEMOŽENÝCH.
  22. ODBOJ.
  23. VPÁD.
  24. V MLHÁCH.
  25. CESTA.
  26. PÍSEŇ TVRDÝCH SRDCÍ.
  27. ZPĚV V NOCI ZPÍVANÝ.