BÍLÝ KVĚT.

František Taufer

BÍLÝ KVĚT.
Když šperkem hvězdným zdobí noc svůj šat, tu sladké únavě se všechno v kraji vzdává, jen touha neskojená nedá tělu spát spánkem jenž zapomněním požehnává. Umlkla píseň dne a zhasla jeho sláva. Duch cítí, že teď s mrtvými je spjat, že vyjeví se vidina, kdys milovaná hlava, zázračný výtvor neuzřených dlát. Údolí usnulo... Kdos volal v něm. Snad tesknila to holubice sivá po zářivém dni ztraceném. A fantom ponurý, jejž vyjevila tma, je srdce tvoje, ruina mlčenlivá, v níž stulen bílý květ, to láska má. 32
Básně v knize Trosky:
  1. ROMANCE.
  2. NA HROBECH SEDÁ.
  3. ZE TROSEK ZAŠLÝCH.
  4. MYŠLENKA NA KREV.
  5. ABYS NEVIDĚLA.
  6. LEDOVÉ SRDCE.
  7. NA JEJÍŽ ŇADRECH.
  8. BALLADA.
  9. HADÍ DECH.
  10. V ŘÍŠ MRTVÝCH CHVIL.
  11. PODJAŘÍ.
  12. PRAMEN.
  13. VEČERNICE.
  14. POHŘEBNÍ.
  15. HUČELY HORY.
  16. BÍLÝ KVĚT.
  17. ZKAMENĚLÝ ŽAL.
  18. TUŠENÍ.
  19. NĚMÝ PĚVEC.
  20. ZEMĚ LOPOTY.
  21. POTOMCI PŘEMOŽENÝCH.
  22. ODBOJ.
  23. VPÁD.
  24. V MLHÁCH.
  25. CESTA.
  26. PÍSEŇ TVRDÝCH SRDCÍ.
  27. ZPĚV V NOCI ZPÍVANÝ.