SKLOŇ HLAVU MALÁTNOU!

František Eisler

Skloň hlavu malátnou a nech se kolébati pralesem, řekou, plání, oblohou; spust vlasů vodopád, mdlé ruce dej si hřáti rty andělů, již klamat nemohou! Vší vůní posvátnou nech tělo provanouti: mošusem, ambrou, nardem, kadidlem; již ani nejnyvější vlně nedej douti v bezedném moři, vášnivém a zlém! Je pozdě. Zapomeň, co slibovalo ráno s révovím, palmou, myrtou, růžemi; až staré hodiny zapláčou dokonáno, bez hořkosti se rozluč se zemí! Než jako hromnice se hvězdy rozestaví nad ložem tvým v předčasném stmívání, já u tvé antické a odevzdané hlavy hrát budu tiše tvému skonání.

Patří do shluku

archa, noemův, noe, arch, holubice, potopa, úmluva, ratolístka, koráb, penzista

86. báseň z celkových 180

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ohlas. (Ervín Špindler)
  2. Pozdní (Otokar Fischer)
  3. Vlašťovky. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Poslání.*) (Josef Uhlíř)
  5. SLAVÍK (Jan Opolský)
  6. SVATÝ JAN NAD TŮNÍ (František Odvalil)
  7. Naše země. (Jaroslav Vrchlický)
  8. 3. Že jsi večer v půldesáté (Josef Kuchař)
  9. LAVŘÍN (Jaroslav Vrchlický)
  10. CESTOU. (Jaroslav Goll)