V kůrní stolici blíž tabernaklu(T5f)
kde své sedadlo měl mezi bratry(T5f)
zbožný Bolemír byl na modlitbách(T5f)
Když se domodlil a hlavu zvedl(T5f)
a svým snivým zrakem utkvěl maní(T5f)
na stolici kůrní opatově(T5f)
užasl a zachvěl se v hloub duše(T5f)
rostlť ze stolice před sedadlem(T5f)
krásně olistěný svěží výhon(T5f)
s vděkuplnou sněhobílou růží(T5f)
Zahořel mnich udivený touhou(T5f)
spatřit zblízka zázračnou tu růži(T5f)
ale vtom strach náramný jej schvátil(T5f)
a hlas přísný varoval jej v nitru(T5f)
Boží tajemství v té růži skryto(T5f)
ty k ní odvážně se nepřibližuj(T5f)
Ještě mžiknutím jen pohléd na ni(T5f)
než se náhle ztratila mu s očí(T5f)
a již kvapil vzrušen mezi bratry(T5f)
kteří ještě dleli v refektáři(T5f)
a jim s tímto viděním se svěřil(T5f)
Zdivili se bratří tomu zjevu(T5f)
Starý převor zvlášť byl znepokojen(T5f)
dávná minulost mu vešla v pamět(T5f)
ponazdvihnuv stříbrobílou hlavu(T5f)
hlasem přitlumeným prohovořil(T5f)
Má li v domě našem zesnout bratr(T5f)
který zvláště čistého je srdce(T5f)
láskou svrchovanou k Bohu plaje(T5f)
tenkrát před sedadlem jeho v kůru(T5f)
objeví se krásná bílá růže(T5f)
do tří dnů pak bratr zesne v Pánu(T5f)
stará tradice to v našem domě(T5f)
z bratří paměti již dávno vyšlá(T5f)
Jistě do tří dnů náš chorý opat(T5f)
duše čistá Boha milující(T5f)
odejde nám do nebeské vlasti(T5f)
Stalo se jak převor předpověděl(T5f)
Do tří dnů byl opat chorý v Pánu(T5f)
sotva v kryptě chrámu klášterního(T5f)
tělo jeho slavně uloženo(T5f)
starost koho volit za opata(T5f)
jako balvan obtížila bratry(T5f)
O tom pospolu když rokovali(T5f)
ve chvíli kdy Bolemír se modlil(T5f)
v kůrní stolici blíž tabernaklu(T5f)
převor důrazně se ujal slova(T5f)
Trvám Bolemír že byl by hoden(T5f)
ujat moc a vrchnost nad klášterem(T5f)
zbožný je a přítelem má Boha(T5f)
a my všichni upřímně jej ctíme(T5f)
neboť s něžnou láskou měkká přísnost(T5f)
blahodějně sídlí v jeho srdci(T5f)
Po nedlouhém pomlčení bratří(T5f)
jeden za druhým se ozývali(T5f)
a v tom posléz většinou se shodli(T5f)
že by Bolemír byl vpravdě hoden(T5f)
ujat moc a vrchnost nad klášterem(T5f)
Zradoval se převor z bratří shody(T5f)
avšak otcovsky je napomenul(T5f)
aby o důvěrné radě dnešní(T5f)
nečinili zmínky Bolemíru(T5f)
nýbrž vroucně modlili se k Bohu(T5f)
dárci světla za dar osvícení(T5f)
aby šťastná byla jejich volba(T5f)
Nemaje ni nejmenšího zdání(T5f)
že by moh být volen za opata(T5f)
Bolemír v den volby při mši slavné(T5f)
stále jednu prosbu opakoval(T5f)
Hodným opatem nás obdař Pane(T5f)
jenž by vzorem svatosti byl bratřím(T5f)
mně však přijíti dej v zapomnění(T5f)
u všech bratří u celého světa(T5f)
abych nectěn nevážen a neznám(T5f)
věrně mohl sloužiti jen tobě(T5f)
Než jak zlehka po pozdvihování(T5f)
v zanícení zbožném hlavu zvedl(T5f)
užasl a zachvěl se v hloub duše(T5f)
rostlť ze stolice zrovna před ním(T5f)
krásně olistěný svěží výhon(T5f)
s vděkuplnou sněhobílou růží(T5f)
z níž se linula tak libá vůně(T5f)
že div slastí rajskou neomdléval(T5f)
Ješitná jej zachvátila radost(T5f)
že mu nebe projevuje přízeň(T5f)
ale hned zas lekal se a trnul(T5f)
že by zemříti měl v mladém věku(T5f)
Také bratří postřehli tu růži(T5f)
s bázní svatou dívali se na ni(T5f)
dokavad jim nezmizela z očí(T5f)
Když se z chrámu ubírali k volbě(T5f)
Bolemír se potácel jak zpilý(T5f)
navzájem pak šeptali si bratří(T5f)
Nemožno nám volit Bolemíra(T5f)
jehož smrt je růží předvěštěna(T5f)
tříštiti se bude dnešní volba(T5f)
Vskutku zmatek při volbě se jevil(T5f)
teprv třetím bratří hlasováním(T5f)
a jen stěží zvolen nový opat(T5f)
který nemálo se zakormoutil(T5f)
prvním jeho úkonem že bude(T5f)
pohrobení bratra Bolemíra(T5f)
jehož smrt je růží předvěštěna(T5f)
Tři dni trapné uplynuly zvolna(T5f)
smrt však Bolemíra neskosila(T5f)
živ a zdráv byl k údivu všech bratří(T5f)
Zakrátko když zase vznícen klečel(T5f)
v kůrní stolici blíž tabernaklu(T5f)
konvent pak dlel ještě v refektáři(T5f)
opat s úsměvem děl převorovi(T5f)
Tentokrát nás díky Bohu zklamal(T5f)
tajemný zjev sněhobílé růže(T5f)
živ a zdráv jest Bolemír náš podnes(T5f)
Bez rozpaku odpověděl převor(T5f)
Opate i bratři buď vám známo(T5f)
že i tentokrát ta bílá růže(T5f)
byla němou zvěstitelkou smrti(T5f)
Bolemír náš milý bratr umřel(T5f)
umřel zlatoskvělé berle mitře(T5f)
lesku poctám slávě vůbec všemu(T5f)
čím se jeví opatova přednost(T5f)
a prost těžkých starostí a lopot(T5f)
jaké hnětou opatovo srdce(T5f)
a teď zvláště na klášter se shrnou(T5f)
v samotě a milém zapomnění(T5f)
dožije se vysokého věku(T5f)
Stalo se jak převor předpověděl(T5f)
Od těch časů na kvetoucí klášter(T5f)
hrnula se nekonečná bída(T5f)
války požáry a neúroda(T5f)
opatové strastmi přetížení(T5f)
krátce jen a trudně panovali(T5f)
Bolemír jenž oproštěn byl všeho(T5f)
co mu rušit mohlo vnitřní pokoj(T5f)
málo všímán bratřími a světem(T5f)
všecky blahé chvíle odpočinku(T5f)
věrně meškal na svém místě v kůru(T5f)
s Kristem v tabernaklu osamělým(T5f)
důvěrně a sladce rozmlouvaje(T5f)
celou řadu opatů tak přežil(T5f)
Posléz jednou po přemnohých letech(T5f)
kdy již tak byl stár a zabrán v sebe(T5f)
že se nikdo vejíti mu v cestu(T5f)
aneb oslovit jej neodvážil(T5f)
opět spatřil na svém místě v kůru(T5f)
onu svatotajnou bílou růži(T5f)
nelek se jí toužebně ji vítal(T5f)
a již místa v kůru neopustil(T5f)
až tam třetího dne jako světec(T5f)
líbezně a tiše zesnul v Pánu(T5f)