JARO.

František Soldan

Táhlé pruhy lučin krví zarděly se. Tlumy poupat v trávě vzeply hlavy žluté. A v mé duši ještě všude stráně lysé, bolem vysušené, záštím sežehnuté – Procházím se lesem, plaším zvěř svým krokem, směji se tak teskně v temnu lesních samot, v hladi lesklé shlížím tvář svou nad potokem, jak ji zděsil náhle vlastní nohy šramot.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

143. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O staré fontáně. (Otakar Mokrý)
  2. BOUŘE. (Jan Opolský)
  3. NOTTURNO. (Jaroslav Vrchlický)
  4. None (Karel Leger)
  5. VIII. Já laňku vidím za šera (Vítězslav Hálek)
  6. V sladké touze. (Jaroslav Vrchlický)
  7. TACEAS! (Eduard Albert)
  8. Ozvěna krásy. (Alois Škampa)
  9. KAPRADÍ KVETE (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Luně. (Alfons Breska)