MNĚ ČTYŘI STĚNY STAČÍ UŽ...

Hugo Kepka

Mně čtyři stěny stačí už co venku jaro zpívá(J7f) a bílé světlo na mřížích se chvěje nesměle(J7m) A co radostně v kráse své tam venku všechno splývá(J7f) sem spoře s hrází zavane jen vůně podběle(J7m) Tu nikdo tobě v bolesti své srdce neotvírá(J7f) a u všech hledáš nadarmo důvěry poslední(J7m) Vše zdlouhavě a tísnivě ztraceno odumírá(J7f) když mládí v touze zahoří jako žár polední(J7m) Ti lidé dávno změnili své lidství v pouhé stíny(J7f) a duše z mrtvol živoucích se nesmí vzdalovat(J7m) Již bez nadějí každý jen svou nese tíhu viny(J7f) a brzo naučí se ji zoufale milovat(J7m) A venku v jasu slunečním je jaro vůně chvojí(J7f) z vln svěžích trav sem odněkud doléhá klekání(J7m) Chci v prázdno volat šíleně zpět volat duši svoji(J7f) a oblaka má oblaka chytati do dlaní(J7m)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	16
Jamb:	16 (100 %)