ZÁHROBNÍ ZEMĚ

Hermor Lilia

Zář chabě lítostná jak v předvečeru lehounké smrti vane z naklonění vadnoucích lótů v křehkém pološeru a mdlobně sladká vůně zapomnění. Zesnulý vítr věčna, podvědomý (andělů šepot dosud hasne v něm), neslyšným omdlením se měkce lomí ve liliovém světle bezstředném. V mdlé unylosti země bezestinné pod neurčitou něhou stromoví s větrným chladem bezšumně se line geysirů štíhlých opál ledový. Zemřelých mhavý závan prolíná zlomené vody v háji vodotrysků a v afeliu dálném usíná Sirius, pastýř bledých vodotrysků.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

238. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LISTÍ PADÁ. (Pavla Maternová)
  2. POUSTEVNICTVÍ (Jan Opolský)
  3. Mezi květy. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  4. V ČAS TENTO... (Karel Babánek)
  5. CO BUDE DÁL? (Ludvík Lošťák)
  6. NÁLADA. (František Eisler)
  7. Probuzení. (Karel Babánek)
  8. NA HŘBITOVĚ KEREPEŠSKÉM. (Irma Geisslová)
  9. První májový déšť. (Augustin Eugen Mužík)
  10. VEČER. (Jaroslav Vrchlický)