VÍTR.

Hermor Lilia

Neviditelný ve dnu velmi slunném burácí vichr slojemi ostrojasu i stíny příliš černými. Píská v trhlinách, divě se účelu jejich, všechna kamna spojí v hrobové varhany; ale bílé mraky si ho nevšímají, hluše plíhnou se napříč. Vyjdu, podoba učiněná z větru prázdného, v ní vědomí smrští se na tyčinku černou, ta jednostranně, úsilně bude moci myslit jen na nejhlubší kořínky bytosti, je vyrvávat jak trávu ohlušenou při hukotu zapomínavém. Tak uvidím kývání topolů v tomto kraji, ale totéž kývání hájů v pláních, cypřišů v kampaních, na širé pevnině.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

1076. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POTOPENÝ CHRÁM. (Jiří Mahen)
  2. SILHOUETTA. ( H. Uden)
  3. VYSÍLÁ DUŠE (František Odvalil)
  4. NOCTURNO. (Božena Benešová)
  5. Brzo snad. (Adolf Heyduk)
  6. MÁ LOĎ (Božena Benešová)
  7. Nostalgie. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Orlík. (Herma Pilbauerová)
  9. Duch lidský – moře veliké, (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. NA PUSTÉM BŘEHU. (Jaroslav Vrchlický)