Nostalgie.

Augustin Eugen Mužík

Jak stromek z rodné půdy vytržený a přesazený v místa lepší, jiná, poušť kamennou si, rodnou, připomíná a touhou zmírá o své skalní stěny: Tak člověk bědný, z vlasti vyhoštěný, nechť cizina jej láká pohostinná, přec v známou stranu z dálky ruce spíná a v nářek větrů svoje mísí steny. Buď uzřít vlast, neb umřít aspoň brzy! Já viděl steskem mroucí pod stožárem, pod palmou, v ledech nostalgie žárem. A nemá větší trýzně osud drzý, než bloudit v žití po cizinské pláni a nemít vlasti ani ve skonání.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

628. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. (Vojtěch Pakosta)
  2. VÍTR. (Hermor Lilia)
  3. STESK. ( H. Uden)
  4. BOŽÍ TĚLO NA RUJÁNĚ. ( H. Uden)
  5. Na hrobech. (Ladislav Quis)
  6. UMĚNÍ (Božena Benešová)
  7. Pp úřečtení Lotiho knihy „Poušť“. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Vory. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Hrob Aturův. (Jaroslav Vrchlický)
  10. TO BOUŘÍ V DALEKU! (Antonín Klášterský)