UMĚNÍ

Božena Benešová

Stál na dalekém obzoru kdys maják, zářil na břehy a bezpečného světla proud na tesy vrhal, na skály, i na peřejích nejzazších se chvěly jasné zážehy, s vln tmání, zvoucí k cizinám, tam rvaly se, laskaly. A stále ještě v paměti jich záře žije minulá, když mysl k tobě zaletí, ty opuštěný ostrove, z nějž chtěla vyplout mladost a na němž bídou zhynula, než vydala se na cesty tak blouznivé, tak bláhové. Teď nezvlněnou půlnocí spí kolem ztichlá hladina, však hra těch světel nadzemských je nad dosud zakleta a vidmem slzí neoschlých jak duchovitá vidina nad mrtvým mořem černých vln za smutných nocí rozkvétá.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

371. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vory. (Jaroslav Vrchlický)
  2. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  3. Pod „Skalami“ (Ferdinand Tomek)
  4. POTOPENÝ CHRÁM. (Jiří Mahen)
  5. MRTVÁ ZÁTOKA (František Serafínský Procházka)
  6. Proud života se prudce dme (Jiljí Vratislav Jahn)
  7. CHIOS. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Písně u jezera. (Eliška Krásnohorská)
  9. MAJÁK. (Karel Toman)
  10. Přítěž. (Jaroslav Vrchlický)