ČÍSLO 4. Já lásce jsem se vždycky smál,

Karel Hugo Hilar

Já lásce jsem se vždycky smál, mé neznalo ji mládí.. jen pohádky vyprávěli mi o ní kamarádi. Má láska přišla večer až... a byla tichá, snivá, u mojí hlavy usedla, šeptajíc slova tklivá. Má láska přišla za šera, když jsem už ztratil světy – – Chtěla se líbat dětinská.. a já měl svadlé rety! Má láska přišla na podzim v života svadlé líchy... a mně z života nezbylo pro ni, než staré smíchy – –!!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče

48. báseň z celkových 211

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Už tehda jsem to povídal! (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. SLOKY SENTIMENTÁLNÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  3. V staré zahradě. (Bohumil Forman)
  4. I. EVA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SOUSTRASŤ. (Emanuel z Čenkova)
  6. Pohádka. (Bohumil Forman)
  7. LEGENDA. (Antonín Sova)
  8. 148. Mimnermus nebohý zakochal v stáří se podešlém, (František Sušil)
  9. Ty dítě moje, dívko něžně krásná, (Hanuš Věnceslav Tůma)
  10. Bázlivá dívka. (František Alexandr Rokos)