LEGENDA.

Antonín Sova

Já poutník byl, u cesty v stráni jenž sednul, kdy v trávách a v síti se večerní dlouží stíny a měsíc již bledý svítí... Mé o ztrátách mlčely rety a roky a dny že hojí, já o sobě tajemně mlčel i o ranách v duši svojí... Však oči mé hořely láskou, jíž vyučily mne věci a žena i děti a zvířata, mého štěstí svědci. Já miloval všecko, co užitkem lidí a krásou být může a tak jsem vrost’ do své země a kol mne zplaněly růže... A jako strom s posvátným posláním do země vrost’ jsem a zemí se živily kořeny moje a horskými ručejemi... Jak rušných měst ctižádost pěla a modlitby z chatrčí vznesly se s úsvitem denním, jak tisíci křídlatými vesly by stříbrných vylétlo ptáků, já probouzel se tím echem, již provátý vůní lesů a mechem jich svěžím, par dechem... Roj včel se mi usadil v koruně, zvučel vzduch do daleka a z dutiny prsou mojich med z bohatých pláství stéká... Já raněným láskou lék s rosou životodárnou mísil, jim na puklá kapal jej srdce a k novému žití je křísil...

Patří do shluku

dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče

174. báseň z celkových 211

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PRAVDY STARCŮ (Antonín Sova)
  2. Už tehda jsem to povídal! (Hanuš Věnceslav Tůma)
  3. I. EVA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ROMANCE O MINULOSTI. (Antonín Klášterský)
  5. HOVOR DUŠÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Slzičky Panny Marie. (Josef Václav Sládek)
  7. Se hřbitova. (Ferdinand Tomek)
  8. K. V. RAIS. (Karel Mašek)
  9. Poutnické. (Václav Antonín Crha)
  10. Vykoupeni. (František Táborský)