NAVRATITELKA

Otakar Theer

Své sny jsem zapletl do hlubin tvojich vlasů(Na) v tvých očích zelených chtěl nalézt celou krásu(Na) Tys byla pro mne vším tys byla mojím světem(Na) tys byla pro mne jarem tys byla pro mne létem(Na) Já zatím stoupal výš já tonul v moři dálek(Na) tys byla v údolí já tebe tolik dalek(Na) Tys byla v údolí nad tebou smíchy vály(Na) a v květů kališích se zlaté včely smály(Na) Své srdce naklonilas k rákosím jež snila(Na) a jedním velkým douškem jich smutky duši pila(Na) Ve středu lesa na meších jsi plna vůně žila(Na) a plocha jezera tvé údy zrcadlila(Na) Já zatím stoupal výš na hřebeny hor v sněhu(Na) a pyšný dávno zapomněl na lásku tvou a něhu(Na) Však v těchto výškách sonorní jak smavé mučitelky(Na) šly písně zvonic z údolí sem ke mně do mé lebky(Na) a slunce jako posli neodvratitelných soudů(Na) prýštila na nebi a mřela v sloupích troudu(Na) Oh jak jsem zakřičel v své nevýslovné bázni(Na) a hmatal po tobě bych v polibků tvých lázni(Na) ozdravěl však když jsem nenašel nikde tebe(Na) svou kletbu nenávisti jsem řičel v propast nebe(Na) a pak jsem klesl k zemi do níž rmut se vlívá(Na) a poslouchal jak tělo mé ve vteřinách ztlívá(Na) Oh jak jsi nemocen V tvých očích plno mlhy(Na) v tvých očích smysl irreálního se zmítá(Na) v tvých očích očích jež hleděly do jiných světů(Na) Vezmi mé vlasy oviň zas kolem svých prsou(Na) snad nalezneš sny jež kdysi jsi zapletl do nich(Na) Tvé sny minulých roků klíčily v plavých mých vlasech(Na) veliká naše matka Země na ně se smála(Na) Tož vezmi milenče jich plody na výsluních zralé(Na) vezmi plody ty sladké v něž Země šťávu svou hnala(Na) snad zase zaplane tvé líce melancholické(Na) snad robustní hymny Půdy vyvíří zas z tvého srdce(Na) Ženo kdybych tě poznal Kdybych moh tajemství zničit(Na) jež visí mezi námi mezi pohlavím mým a tvojím(Na) kdybych moh vniknout v tvé srdce jak v posvátné háje(Na) překvapit tam tvou duši když v řece se koupá(Na) Však marno už neumím hledat Má pleť příliš je měkká(Na) neumím hádat už myšlenky letící teď tvými zraky(Na) Ten démon neznáma sedí na každém z našich polibků(Na) ssaje jich barvy takže se vracejí bledé(Na) Pojď zapomeň na hvězdy kterés tam viděl(Na) zapomeň na vše zapomeň na zlý zpěv kouzelníků(Na) Vezměm se za ruce Opij se zemí a světlem(Na) Proč toužíš vyjíti daleko nad sebe sama(Na) Usíná Muž a nad ním stojí Žena(Na) bělostná krásná a tichá(Na) jí sny noc v prsy dýchá(Na) velká a světla plná(Na) Sny o spasení Muže padají s firmamentů(Na) vše je připraveno(Na) říci světu jeho pravé jméno(Na) v krocích noci děje se veliký přerod(Na) A zatím se probouzí Muž a zatím v daleku(Na) jsou spoutány mhy(Na) dech měsíce zlý(Na) se zvolna sklání za řeku(Na) Spal jsem Jak dlouho(Na) Spals(Na) Nad tebou bděly hvězdy a mé zraky(Na) Že hvězdy nade mnou bděly a tvoje světlé oči(Na) Jsem jako opilý světlem a svítání z hloubi mé duše(Na) svým stříbrným hlasem budí pohádku víry a blaha(Na) Tož tušíš že třeba být chudým nízkým a sladkým(Na) bys nesl za večerů klidných své dary nejspanilejší(Na) Chudoba tvá se promění v popěvky srdcí(Na) pokora zatlačí všeliké vrásky v tvém čele(Na) a tím žes byl sladký uslyšíš sladká slova(Na) jež ti zašeptá ten kterémus zůstal věren(Na) Však Ženo pod stínem tvým velkým a tmavým(Na) žel třikrát žel že tichnou zpěvy a vůně(Na) Kam se ty nakloníš smutná kde zaperlí smíchy tvé lehké(Na) všechno se po tobě vzpíná a chce tě ze šatu svlékat(Na) chce slyšíš to Ženo vzít štěstí tvé štěstí(Na) chce v pleti tvé pozemské cítit divnou chut nekonečna(Na) Hleď to nejsem já tvá milenka vášnivá slabá(Na) to nejsou moje vlasy lesklé a uspávavé(Na) to nejsou moje zraky klidné a namodralé(Na) v mé oči jak v nádržku veplují daleké duhy(Na) mé vlasy jsou zahrady slunce jež k poledni stoupá(Na) a já milenče smutný jsem zrcadlem dálek a časů(Na) Nalézt tvou metafysickou krásu ó Ženo ó kouzelný květe(Na) nalézt výdechy lesů ve chvění tvé opojné pleti(Na) nalézt v tvých zářivých očích hladiny velikých obloh(Na) nalézt v rytmech tvých prsů volání klasových rozloh(Na) nalézt v tanci tvých nohou sny o slunci a mořích(Na) Najdeš víc najdeš mnoho najdeš všecko co žije(Na) najdeš všecko co tvoří najdeš všecko co jásá(Na) pod lampou mého těla uzříš lidstvo jít k vítězným cílům(Na) Ó pojď Pojď a líbej Pojď a všechno spatříš(Na) spatříš jak světy putují ku nekonečným břehům(Na) spatříš jezera se lesknout mezi vrchy(Na) spatříš tichá stáda se vracet z večera domů(Na) spatříš vášnivá léta se ukládat ve stínech révy(Na) spatříš květiny žití se otvírat v životech matek(Na) jen hleď hleď stále mým tělem prosvítavým(Na) a nauč se v něm hledat velký rozdech věčna(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

214. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bílé objetí. (František Sís)
  2. LXII   Ta neděle krásná mě zmučila, (Stanislav Kostka Neumann)
  3. CHVÍLE BLOUZNĚNÍ A OPOJENÍ (Josef Holý)
  4. Žalm. (Xaver Dvořák)
  5. XLVIII. Andělu strážci! (Xaver Dvořák)
  6. PUNKVA. (František Taufer)
  7. Zpět! (Xaver Dvořák)
  8. STROM ŽIVOTA. (Zikmund Winter)
  9. LETNÍ SLUNOVRAT (Rudolf Medek)
  10. SRDCE (Xaver Dvořák)