LXII   Ta neděle krásná mě zmučila,

Stanislav Kostka Neumann

Ta neděle krásná mě zmučila(Na) že pláču zas kudy chodím(Na) tys byla tak strašlivě spanilá(Na) svět podoben plachetním lodím(Na) jeli jsme jakoby v krásnou dál(Na) po mořské zelené pláni(Na) já se však pohlédnout na tě bál(Na) jak sluha na svou paní(Na) Ty žhnulas jak réva zrající(Na) a hrozny voněla jsi(Na) mne touha drásala štkající(Na) když hladilas mi vlasy(Na) mě drásal stud že jako zločinec(Na) jsem tebou trestán tak strašně(Na) a z básně ze snu nakonec(Na) že zbyly mi jen vášně(Na) Ach nesměti tě již obejmout(Na) když vedle mne dýšeš letem(Na) nesměti nikdy již s tebou plout(Na) tím druhým tajemným světem(Na) a věděti že mě opouštíš(Na) zlákána krve snem novým(Na) to hoře ta muka se nedovíš(Na) a nikdy jich nevypovím(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

754. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ODA NA MOŘE (František Zavřel)
  2. Návrat (Rudolf Medek)
  3. IV Tvůj hlas mne probouzí! Svět, moře, hvězdy spí! (Rudolf Medek)
  4. NAVRATITELKA (Otakar Theer)
  5. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  6. VČERA A DNES. (Sigismund Bouška)
  7. Rukojmí (Rudolf Medek)
  8. NE KRÁSA. (Vladimír Houdek)
  9. RYTÍŘ CHIMÉRY. (Alfons Breska)
  10. GABRIELE D’ANNUNZIO. (Jaroslav Vrchlický)