Krajina.

Viktor Dyk

Křehounká říčka pod pastvinou zasvitne a už zaniká. Oblaka mají barvu sinou, jsou nehnutá a veliká. Nábožná přísnost vane strání, vše pod ní mlhou pokryto. To není ještě úsvit ranní a noc už také není to. Les v pole, ves se v louku mění, kraj slavnostní a zvláštní je. To noci splynutí už není a dne to nejsou linie. Je pohádkový lesk ten tmavý, věž na výšině, barva řek. Středověk, někdo tobě praví. A opakuješ: Středověk. Na hrdle řetěz, jdou tu kmeti, na jejich čele brázdy chmur. Z nich prvý těžce zašeptne ti: Oh... Poitiers... Azincourt... Na tulákovi zrak tvůj prodlí, jenž bez cíle jde přes lada. K Marii Panně on se modlí. Slyš, Villonova ballada! Zrak rozesněný těká maní po obrazu, jenž pomíjí. Nad potokem se děvče sklání, jež zítra spasí Francii! – – A jízda vlaku pošetilá od kraje toho uhání. Od míst, jež jsou ti náhle milá jak nahodilé setkání, jež úsměv krátký přinášelo, jež odvalilo s nitra tíž. A úzkostlivý půvab mělo, jak žen, jichž ty už neuzříš.

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

278. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podzimní dni. (Bohuslav Květ)
  2. V lijavci. (Jaroslav Vrchlický)
  3. MÁ VYHLÍDKA. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Než přijel vlak. (Antonín Sova)
  5. PÍSEŇ O TULÁKOVI (Antonín Sova)
  6. Meditace. (Antonín Sova)
  7. VIII. Noční sonet. (Jiří Karásek)
  8. Ve službách železného oře. (Ferdinand Tomek)
  9. INSOMNIA. (Antonín Klášterský)
  10. VESELÝ CHODEC. (Viktor Dyk)