Sentimentální chvíle pána vesnické fabriky v Altdorfu.

Viktor Dyk

Tam na vsi se stěn bída kape, zastírá čistou oblohu. Bych mohl žíti, dři se, chlape! Než zřít to nemohu. Tam na vsi není trochu záře, zříš strašidlo jen, mátohu. Chci veselé, chci žhavé tváře! Tam žíti nemohu. Zde mohu říkat krásné věty, zde mohu sníti o slohu. Tam dole vidím jenom hřbety. Tam žíti nemohu. Vím, přepiatost to pouhá citu. Svou chápu jinak úlohu, kulturní význam parasitů. Tam žít však nemohu.

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

244. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň. (Bohdan Kaminský)
  2. XLV. ČERNÉ HODINY (František Leubner)
  3. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  4. II. HVĚZDNOU NOCÍ. (Antonín Klášterský)
  5. ZANECHTE VŠECH NADĚJÍ! (Rudolf Illový)
  6. Přání. (Josef Václav Sládek)
  7. VEČER. (Antonín Klášterský)
  8. VÍTKOVICE (Josef František Karas)
  9. III. Nuž zraky sem, na tuto tvář, (Vítězslav Hálek)
  10. ŠŤASTNÝ ČLOVĚK. (Karel Dostál-Lutinov)