PÍSEŇ NENAVRÁCENÍ.

Roman Hašek

A hvězdy dneska nevzplály na nebi zasmušilém. To nejvíce mne bolí snad, kdy za neznámým cílem po dlouhé pusté silnici jat chmurným steskem spěji, bázlivým steskem těch, kteří se nikdy nevracejí... Těch, kteří vyšli za jitra a v plném květu mládí, svůj opustili rodný kraj i vše, co měli rádi. A někdo po nich pláče vždy, když jabloň bíle zkvetla – Odešli dávno... Ani zvěst víc domů nezalétla. Těch, kteří vyšli s bolestí od sesmutnělých krovů, u každé meze stanuli, zpět zříce ku domovu, a v dusném vzduchu ciziny jen o návratu snili. Čas zvolna krovy rozhlodal... Oni se nevrátili. Těch, kteří všecko zradili a všeho zapomněli, na cestách v smutku večera se divnou bázní chvěli a kterým u cest vzpučely žlutavé květy blínu – až kdesi v mrtvém tichu vod tragickou skryli vinu... Těch všech, kdož kdysi odešli... Stín zvolna obzor halí: Jdou lidé na mez vyhlížet ty, kteří zašli v dáli. Večerem zvuky klekání se melodicky chvějí a cesty už se tratí v tmách. – Oni se nevracejí...

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

204. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  2. Samota v polích. (Heřman Allmers.) (Josef Kuchař)
  3. PO BÍLÝCH STEZKÁCH. (Kamil Berdych)
  4. ELEGICKÉ CHVILKY. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Na hřbitově domova. (Augustin Eugen Mužík)
  6. POLEDNE. (Karel Babánek)
  7. PROCHÁZKOU. (Adolf Brabec)
  8. U ZLATÉ STUDNY. (Josef Lukavský)
  9. Krůpěje. (František Serafínský Procházka)
  10. OSAMĚLÁ. (Josef Lukavský)