KOUZLO DOMOVA

Petr Fingal

Jak mám zde všecko rád! Les, louky, táhlá pole v přerůzných tonech svěží zeleně, zpěv ptactva, nesoucí se nadšeně diskretní allejí i přes vršiny holé. Vše staré, známé tak. Ten kostelíček s věží, jenž pozdravem mi kývá na stráni, – v něm denně zvonívá se klekání a stará Kůlová jej ve dne v noci střeží. I starý splav mám rád, jenž teskným rythmem hučí a vábí k sobě v noci rusalky; zpěv jejich bývá slyšet do dálky s řehotem vodníka, když utonulé mučí. A vrba stařičká prý ve tmě oživuje, pohádek šepotajíc tisíce, co kouzlaplné světlo měsíce v průvodu hvězdném po obloze pluje. Vzpomínka na mladost za vzpomínkou zde plyne. Zákoutí to nelze nemíti rád. Však srdce sobě neustává přát: jen lidi kéž je zřít v tom rodném kraji jiné!

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

61. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Cháskou starostí a smutků (Adolf Heyduk)
  2. * * * (Alfons Breska)
  3. FAUNOVA ELEGIE. (František Soldan)
  4. PŘIVÍTÁNÍ (Antonín Sova)
  5. XII. (Jaroslav Vrchlický)
  6. TAJEMSTVÍ (Alfons Breska)
  7. TO KE MNĚ PROMLUVILA (Antonín Sova)
  8. V jarní noci. (Antonín Sova)
  9. KAPRADÍ KVETE (Karel Dostál-Lutinov)
  10. HUDBA. (Antonín Klášterský)