6. Fichtovi.

Jan Karafiát

V studovně své mudrc Fichte Sebe sám i vesmír stvořil, Četný pak, též tvořit dychtě, Se mu žák hned dvorně kořil. Já až trnu. Pak se táži: Celé světy tvořit moha, Zdali pak se opováží Nějakého stvořit boha? Nechtěl. Snad jej hromovládný Z bájek děsil světobůrce, An by rachot mu byl snadný, Jímž by svého zabil tvůrce. Bláhový ty tvořiteli! Myslím, na tvém rovu stoje, Kosti tvé již na prach ztlely, A tvých žáků pošly roje.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

253. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dítě. (Augustin Eugen Mužík)
  2. VŠÍM JSEM BYL RÁD! (Jan Neruda)
  3. SESAĎTE BOHA... (František Serafínský Procházka)
  4. Připadám si... (Josef Kalus)
  5. Terciny. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Bůh. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Neustaň. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  8. POKRAČUJE SE DNES V GENESIS I. (Josef Svatopluk Machar)
  9. SÁM SOBĚ. (Antonín Klášterský)
  10. XX. Sílu, Pane, sílu těm, kdo vedou (Antonín Klášterský)