21. Ať trhá růže.

Jan Karafiát

Ať trhá růže, Pokud kdo může, Na to jim Pán Bůh poručil kvést; Jen ať též práci S očí neztrácí, – K práci dal Pán Bůh rozum a pěst. Však zvadnou růže, V zemi pak lůže Ustelou tobě snad brzy dost; A kdo svůj v nářku Mrhá čas, já řku: Co pak jest nářek nějaká ctnost? Ó trhej růže, A co kdo může, Zorej i pouště, by mohly zkvést; A kdo své štěstí Držíš již v pěsti, Pomáhej jiným k štěstí se nést.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

626. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽEŇ METODĚJOVA (František Odvalil)
  2. Ráno. (Karel Alois Vinařický)
  3. Je setby čas. (Jan Pelíšek)
  4. HANÁCKÁ LEGENDA. (Karel Dostál-Lutinov)
  5. 7. Žel, komu se šťastně zasednouti (Matěj Havelka)
  6. MEDITACE LETNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. XI. Na květoucí mezi v poli (Gustav Pfleger Moravský)
  8. Ku práci. (E. Antonowicz)
  9. Život – drsný rým. (Josef Pachmayer)
  10. Což se těším v nejhlubší své duši, (František Sušil)