A prohlédla duše má Poznala hloubku svých ran(Na)
ran zjitřených starých pak v mrákotném snění(Na)
se viděla v nemocnici tiché a osamělé(Na)
kdes v odlehlé jizbě ode všech odloučená(Na)
Klid mrtvý kol V dálku se rozhlédla Rovina pustá(Na)
jsou daleko věže Daleko život(Na)
Časem jen tulák(Na)
kryt hadry shrbený bez cíle plouže se dole(Na)
zrak smutně nehybně upne k budově mračné(Na)
Krom tuláků nikdo v mrtvý kraj nezabloudí(Na)
Jsi duše má daleko daleko víru života(Na)
Zde neuslyšíš hlaholy zvonů prázdně hluboké(Na)
nad rachotem kočárů panských jedoucích za mrtvolou(Na)
již čeká nádherná hrobka Mrtvý ten neprospěje(Na)
ni zemi svou mrvou jak světu neprospěl živý(Na)
tvor zbytečný parasit Jaká však při pohřbu pýcha(Na)
Zde neuzříš erby šosáky filistry zblbělé(Na)
a zhrdavý úsměv šlechty nade vše povýšené(Na)
a továrníky ztučnělé krvavým potem otroků(Na)
ty obrazy hnusné by zjitřily prudčej tvé rány(Na)
Ta lůza se z daleka vyhne odporné nemocnici(Na)
A nejdou zde ženy plné soucitu lásky(Na)
a vilnosti mistrně kryté pod cudnou maskou(Na)
Ba žádná z těch milujících vroucně oddaných žen(Na)
tě nenavštíví Pohledem na ty jež hltavě ssály(Na)
kdys mozek krev bujnou by rány tvé hnisaly více(Na)
Strach běsný strach před ledným obrazem Smrti(Na)
v dál zahání ženy proniklé touhou rozkoší(Na)
Však léčíš se duše má(Na)
Tulák v zedraném hávu(Na)
a hladový žebrák jda kolem sem dlouhý hled vyšle(Na)
Je v oku tom zoufalá bída nezměrné utrpení(Na)
Ten pohled bolestný léčí všechny tvé rány(Na)