SEN.

Viktor Dyk

Vyšli jsme do rána. V plné zbroji, nesli jsme mladost a sílu svoji. Spí pole, spí světyku předu jen! Zvuk naší polnice zaplaší sen. Ku předu jen! Vyšli jsme, zpiti sny. Cesta se motá do dálek, do jara, do života. Červánky rdí se jako krev, ku předu volá nás láska a hněv, starý náš hněv. Vyšli jsme v úsvitu. Řinčela zbraň. Helmy se blýskaly, zpívala pláň, zvuk naší polnice nesl se v dál, kůň náš se vzpínal a východ plál, ku předu volala láska a hněv, červánky rděly se jako krev... Všichni tu padli a ty jsi živ. Jediný živ! Polnice nezní, kůň mrtev kles, helma je v prachu, mluví jen děs Všichni tu padli a ty jsi živ. Jediný živ! Raněn a zkrvácen plazíš se v před. Mrtvolo, což kdybych trochu zved’, jedenkrát zved’? Noc houstne. Mrtvolo, nespi tak tiše, mrtvolo, slova bys nechtěla říc’? Vábivou vůní květ ještě dýše. Plod ještě zraje v domova líše. Co jsme to chtěli v mladé své pýše? Všechno? Ne, my chtěli víc! Plazím se, zkrvácen, přes pole od mrtvoly k mrtvole. Povídky vyprávím: že boj byl krutý, že naše trofeje nedotknuty, že boj byl vášnivý, že řídly řady, šik náš se tříštil, krev tekla všady – – Mrtvoly hledí v noc šerou s ledovou nedůvěrou. Mrtvoly hledí vstříc tmám. Povídky vyprávím. Že boj byl krutý, že naše trofeje nedotknuty, jen zbyl sám – – Raněn a zkrvácen plazím se polem, povídky vyprávím mrtvolám kolem. Zrak jejich sklenný nehledí lidsky a se usmívám sarkasticky: Všichni jste zchladli, planu jak dřív. Všichni jste padli, zůstal živ, živ, abych umíral. Nikdo nám prapor nevyrval! Mrtvolo, zvednu trochu jen, umírající zkrvácen. Boj dobojován, končí skvěle. My odrazili nepřítele. Ku předu volala láska a hněv. Co na tom, tekla-li naše krev? Mrtvolo, polnici slábnoucím dechem rozechvím ještě posledním echem Mrtvolo, svítá v obzoru! Za námi přijdou zas bojovníci. Úkol náš vykonán. S úsměvem v líci leží mrtvý i umírající ve stínu svého praporu...

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

51. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VZDECH. (Bohuslav Květ)
  2. MILUJI ŽALY. (Arnošt Ráž)
  3. PŘEC NĚCO ZŮSTANE... (Roman Hašek)
  4. Isti sunt sancti... (František Leubner)
  5. ŽIVOT. (František Soldan)
  6. EROTIKON. (Arnošt Ráž)
  7. TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM. (Viktor Dyk)
  8. Papoušek Jacko. (Jaroslav Vrchlický)
  9. LII. VÁM DOBŘE JE, VY MRTVÍ (Josef Svatopluk Machar)
  10. Duo. (Jaroslav Vrchlický)